Některé věci vznikají pomalu. Vrstva po vrstvě, dotek po doteku. Ručně točený hrnek není jen hotový produkt, který se objeví na polici v ateliéru. Je za ním čas, soustředění i spousta malých kroků, které často nejsou na první pohled vidět.

Každý hrnek v MatAdel Ceramic prochází rukama několikrát, než se stane součástí každodenních rituálů.

Všechno začíná kusem hlíny

Na začátku je obyčejná hrouda kameniny. Hlína se musí správně připravit a propracovat, aby v ní nezůstaly vzduchové bubliny a byla připravená na točení.

Potom přichází chvíle, kterou mám na keramice nejraději, práce na hrnčířském kruhu.

Kus hlíny postupně pod rukama mění tvar. Každý pohyb ovlivňuje výsledný vzhled hrnku. 

Tvarování a první schnutí

Když je hrnek vytočený, potřebuje čas. Hlína musí pomalu zavadnout do tzv. kožovitého stavu, aby se s ní dalo dál pracovat.

V této fázi se obtočí spodek, upraví detaily a přidává se ouško. I to vzniká ručně a každý kus se napojuje zvlášť.

Potom následuje další pomalé schnutí. Keramika si tempo určuje sama a nedá se uspěchat.

První výpal v peci

Po úplném vyschnutí přichází první výpal, tzv. přežah. Pec se postupně zahřívá na vysokou teplotu a hlína se promění v přežahnutý keramický střep.

Jak vzniká ručně točený hrnekTeprve po tomto výpalu je možné hrnek glazovat.

Glazura dělá každý kus jedinečný

Glazury jsou pro mě jedna z dalších kouzelných částí tvorby. Každá reaguje trochu jinak podle vrstvy, teploty výpalu nebo umístění v peci.

Právě proto nikdy nevzniknou dva úplně stejné hrnky.

Některé glazury vytváří jemné přechody, jiné výraznou strukturu nebo barevné efetky. Výsledný povrch se naplno ukáže až po otevření pece.

A to je chvíle, která mě nepřestává bavit ani po letech.

Ostrý výpal a finální podoba

Naglazované hrnky se znovu skládají do pece a čeká je druhý výpal na vysokou teplotu. Právě díky němu je kamenina pevná, odolná a vhodná pro každodenní používání.

Po výpalu už má každý hrnek svou finální podobu, barvu, strukturu i charakter.

Každý hrnek se stává součástí něčího dne

Mám ráda představu, že se z keramického hrnku časem stane oblíbený společník ranní kávy, pomalých snídaní nebo večerního čaje.

Možná právě proto mě ruční tvorba tolik baví. Nevznikají jen věci, ale malé každodenní rituály.